Jak vzniká ledovka a čím se liší od náledí? Přehled k 10. listopadu 2026

Ověřeno: 10. listopadu 2026 v 18:01 SEČ (UTC+01:00).

Ledovka vzniká, když kapky mrznoucího deště nebo mrholení po dopadu rychle zmrznou a vytvoří hladkou ledovou vrstvu. Náledí se naproti tomu tvoří například tehdy, když voda na zemi zmrzne až později, nebo když znovu zamrzne roztátý sníh. Oba jevy mohou způsobit nebezpečně kluzké silnice a chodníky.

Rozdíl je především ve způsobu vzniku, nikoli v tom, jak bezpečně povrch vypadá. Tento článek vysvětluje meteorologické podmínky; při kontrole zdrojů nebyl pro něj potvrzen konkrétní nový výskyt ledovky ani nová výstraha.

Destaques

• Ledovka doprovází mrznoucí déšť nebo mrholení a může obalit i větve a elektrické vedení.
• Náledí vzniká na zemi také po dešti, při opětovném zamrznutí vody z tajícího sněhu nebo uježděním sněhu.
• Teplota vozovky může být pod nulou, i když teploměr měří kladnou teplotu vzduchu.
• Čirý led se špatně rozpoznává; o místním riziku napoví předpověď a výstrahy ČHMÚ.

Jaký je rozdíl mezi ledovkou a náledím?

Podle meteorologické terminologie Českého hydrometeorologického ústavu je ledovka souvislá, obvykle průhledná a hladká vrstva ledu vznikající při mrznoucích kapalných srážkách. Náledí je ledová vrstva pokrývající zem, která může vzniknout několika odlišnými způsoby.

Představme si dvě situace. V první začne na studený chodník padat déšť a kapky po dopadu ihned mrznou: tvoří se ledovka. Ve druhé již déšť ustal, chodník zůstal mokrý a voda na něm později při ochlazení zmrzne: jde o náledí. V obou případech může být výsledek na pohled podobný a velmi kluzký.

Ledovka se navíc usazuje i na předmětech nad zemí. Při delším mrznoucím dešti může led zatížit větve a dráty natolik, že dojde k jejich poškození. Náledí se v uvedené definici vztahuje k ledové vrstvě na zemi. Samotný čirý povrch však nestačí k tomu, aby pozorovatel spolehlivě určil, jak led vznikl.

Jak vzniká ledovka při mrznoucím dešti?

Jedním z typických scénářů je příchod teplejšího a vlhkého vzduchu nad území, kde u země zůstává studená vrstva. Srážky mohou cestou teplejší vrstvou roztát na déšť. Při průchodu chladným vzduchem u země se kapky ochladí, ale mohou zůstat kapalné i pod bodem mrazu. Říká se jim přechlazené kapky.

Po dopadu na chladný povrch se voda rozlije a rychle zmrzne. Postupně tak vytváří souvislý ledový obal na vozovkách, zábradlí, větvích i dalších předmětech. Ledovka může vzniknout také z nepřechlazených kapek, pokud po dopadu na výrazně promrzlý povrch okamžitě zmrznou.

Teplejší vrstva ve výšce není jedinou možnou cestou ke vzniku mrznoucích srážek. Odborný článek v časopisu Meteorologické zprávy ČHMÚ popisuje i srážkotvorné procesy s přechlazenou vodou, které ukazují, proč je předpověď ledovky složitá. Záleží na teplotě a vlhkosti v různých výškách i na místních podmínkách.

Jak vzniká náledí a co jsou zmrazky?

Náledí se může vytvořit i bez toho, aby právě padal mrznoucí déšť. Stačí, aby po běžném dešti nebo mrholení zůstala na povrchu voda, která následně zmrzne. Podobně se může přes den rozpouštět sníh a voda z něj po ochlazení znovu ztuhnout.

ČHMÚ řadí mezi vznik náledí také situaci, kdy sníh na silnicích a cestách zledovatí působením provozu. Náledí vzniklé opětovným zmrznutím vody z tajícího sněhu nebo zledovatěním sněhu bývá označováno jako zmrazky. V praxi se tak kluzká místa mohou objevit i za suchého počasí, dlouho po skončení srážek.

Proč může mrznout silnice, když je teplota vzduchu nad nulou?

Teploměr udávající teplotu vzduchu neříká přímo, jak teplý je asfalt, mostovka nebo chodník. Povrchy se ochlazují a ohřívají různou rychlostí; po předchozím mrazu mohou zůstat studené i při oteplení vzduchu. Za jasné noci se navíc povrch ochlazuje vyzařováním tepla.

Rozdíly mohou být výrazné i na krátké vzdálenosti. Mosty, zastíněná místa nebo údolí, v nichž se drží studený vzduch, mohou mít jiné podmínky než okolí. Kladná hodnota na teploměru proto sama o sobě nevylučuje led na cestě.

Co napoví předpověď a jaký může být další vývoj?

Jestliže předpověď uvádí mrznoucí déšť či mrholení, existuje při vhodně studeném povrchu možnost tvorby ledovky. Jestliže naopak po dešti nebo tání následuje ochlazení, může zbylá voda vytvořit náledí. Nejde ale o předpověď pro konkrétní místo: rozhoduje skutečný průběh teplot, srážek a stav povrchů.

Pro aktuální situaci v místě sledujte předpovědi a výstrahy ČHMÚ, včetně jejich územní a časové platnosti. Výstraha popisuje očekávané nebezpečí; její nepřítomnost sama o sobě nezaručuje, že se nikde nevyskytne lokální kluzké místo.

Časté otázky

Je ledovka totéž co námraza?

Ne. Ledovka vzniká při mrznoucím dešti nebo mrholení. Námrazové jevy mohou vznikat například z přechlazených kapiček mrznoucí mlhy.

Může náledí vzniknout bez sněhu?

Ano. Může se vytvořit, když po dešti nebo mrholení zmrzne voda, která zůstala na povrchu.

Je ledovka nebezpečnější než náledí?

Oba jevy mohou být na komunikacích velmi nebezpečné. Míra rizika závisí na konkrétní vrstvě ledu a podmínkách, nikoli jen na názvu jevu.