Domů
» Zprávy
»
Jak meteorologové předpovídají sněžení: Co určuje hranici sněhu | 20. 11. 2026
Jak meteorologové předpovídají sněžení: Co určuje hranici sněhu | 20. 11. 2026
Ověřeno: 20. listopadu 2026 ve 22:08 SEČ (UTC+01:00; 21:08 UTC). ČHMÚ pro sobotu 21. listopadu uvádí nejvyšší teploty 1 až 6 °C a pro neděli 22. listopadu −2 až 4 °C. Samotná hranice sněžení se ale nedá spolehlivě vyčíst jen z teploty u země. Rozhoduje celý teplotní profil atmosféry, intenzita srážek, vlhkost, vítr i nadmořská výška. Podle ČHMÚ může několik desetin stupně nebo rozdíl výšky kolem 100 metrů změnit déšť na sněžení.
Destaques
Vločky mohou padat i při teplotě nad nulou; důležité je, zda stihnou cestou roztát.
Nulová izoterma a hranice, kde se sníh udrží na zemi, nejsou totéž.
Silnější srážky mohou vzduch ochladit a posunout sněžení do nižších poloh.
Model ALADIN ČHMÚ předpovídá krátkodobě; lokální výsledek ovlivňuje reliéf a nepřesnost výšky terénu v modelu.
Ilustrační snímek: v podhůří může ve vyšších polohách sněžit, zatímco níže zůstává déšť.
Co meteorologové při předpovědi sněžení sledují?
Předpověď začíná u numerických modelů počasí. Ty rozdělují atmosféru do výpočetní sítě a pro jednotlivé body počítají mimo jiné teplotu, vlhkost, vítr, tlak a srážky v různých výškách. Meteorologové porovnávají několik běhů modelů, aktuální měření, radar a družicové snímky. Výsledkem není prosté převzetí jedné mapy: odborník posuzuje, zda model správně zachytil počasí a jaké nejistoty přináší konkrétní situace.
ČHMÚ uvádí, že jeho model ALADIN je určený pro krátkodobou předpověď do tří dnů. Má horizontální krok 2,3 kilometru a 87 vertikálních hladin, jeho předpovědi se aktualizují čtyřikrát denně po dokončení výpočtu. Mapa srážek zobrazuje vodní ekvivalent v milimetrech bez ohledu na skupenství; vločkové piktogramy označují místa, kde se může objevit sníh nebo směs. Podrobnosti a upozornění k mapám zveřejňuje ČHMÚ u předpovědi srážek ALADIN.
Co přesně znamená hranice sněžení?
V běžném použití jde o přibližnou výšku nebo polohu, nad níž srážky padají jako sníh a pod níž častěji přecházejí v déšť či déšť se sněhem. Není to ostrá čára v krajině. V přechodném pásmu může v jedné obci sněžit, zatímco o několik kilometrů dál prší. Hranice se navíc během dne posouvá s příchodem fronty, změnou větru nebo zesílením srážek.
Důležitý je rozdíl mezi nulovou izotermou a sněžnou hranicí. Nulová izoterma označuje hladinu, kde má vzduch teplotu 0 °C. Vločka ale může projít krátkou vrstvou teplejšího vzduchu a roztát, nebo naopak přežít teplotu mírně nad nulou díky odpařování a intenzivnímu ochlazování okolního vzduchu. A „hranice, kde sníh leží“ bývá ještě výš než hranice, kde sněhové vločky dopadají: teplá půda a povrchy mohou čerstvý sníh rychle rozpustit.
Proč rozhoduje teplotní profil, vlhkost a intenzita srážek?
Sníh vzniká v oblaku jako ledové krystalky, ale po cestě k povrchu prochází vrstvami s různou teplotou. Je-li nad zemí hlubší teplá vrstva, vločky roztají a dorazí jako déšť. Pokud je vrstva jen mělká, mohou vzniknout mokré vločky, déšť se sněhem nebo znovu namrzající kapky. Proto meteorologové zkoumají svislý profil atmosféry, nikoli pouze údaj z teploměru ve dvou metrech.
Význam má také vlhkost. V suchém vzduchu se část vody odpařuje a tím okolí ochlazuje; teplota se může přiblížit takzvané teplotě mokrého teploměru. Při silnějších srážkách se k tomu přidává tání vloček, které rovněž spotřebovává teplo. Za vhodných podmínek tak může hranice sněžení klesnout níže, než naznačovala původní teplota. Není to však automatické: teplý vzduch přiváděný větrem nebo frontou může sníh naopak rychle změnit v déšť.
ČHMÚ upozorňuje, že už změna nadmořské výšky přibližně o 100 metrů může změnit skupenství srážek. Své dělá i reliéf: návětrné svahy mohou dostat více srážek, údolí mohou zadržovat chladný vzduch a města se mohou chovat jinak než okolní krajina. Modelová výška terénu navíc nemusí přesně odpovídat skutečné nadmořské výšce daného místa, což ČHMÚ výslovně uvádí u map ALADIN.
Jak číst předpověď a odhadnout, zda sníh zůstane?
Pro praktický odhad nestačí hledat jednu univerzální hranici v metrech. Zkontrolujte, zda předpověď mluví o sněžení, smíšených srážkách nebo pouze o sněhu na horách; porovnejte ji s výškou své obce a sledujte aktualizace během dne. Poté zvažte teplotu povrchu: mokrá vozovka nebo půda nad nulou může sníh rozpustit, i když chvíli poletují vločky. Naopak při prochlazeném povrchu může sníh přechodně ulpět i při teplotě vzduchu lehce nad nulou.
ČHMÚ uvádí orientační pravidlo, že 1 milimetr srážek může odpovídat zhruba 1 až 2 centimetrům nového sněhu. Skutečná vrstva se ale mění podle vlhkosti a struktury sněhu, větru, teploty a zhutnění. Proto je třeba odlišovat předpověď srážkového úhrnu od předpovědi výšky sněhové pokrývky. Přesnost roste s blížícím se termínem; podle terminologie ČHMÚ bývá poměrně přesná předpověď možná zhruba na pět dní, zatímco delší výhled popisuje spíše celkový charakter počasí.
Pro aktuální situaci v Česku ČHMÚ na své víkendové stránce uvádí sobotní maximum 1 až 6 °C a nedělní −2 až 4 °C; stránka při kontrole zároveň neměla dostupný textový popis víkendového počasí. Nelze proto z těchto teplot samotných odvozovat přesné místo ani čas sněžení. Nejlepší obraz poskytuje kombinace aktuální textové předpovědi, map ALADIN, radaru a místních měření.
FAQ
Musí být u země pod nulou, aby sněžilo?
Ne. Vločky mohou dopadat i při teplotě mírně nad 0 °C, záleží na teplotě ve vrstvě pod oblakem a na intenzitě srážek.
Je nulová izoterma stejná jako hranice sněžení?
Ne. Nulová izoterma je výška s teplotou vzduchu 0 °C; vločky mohou roztát i pod ní a sníh se na zemi může udržet až ve vyšší poloze.
Proč se předpověď sněhu mění na poslední chvíli?
Protože malé změny teploty, větru, vlhkosti nebo intenzity srážek posouvají přechod mezi sněhem, smíšenými srážkami a deštěm.