Aflatoxin: co to je, kde se může objevit a na co si dát pozor

V Česku se v září objevila dvě konkrétní upozornění

Při hledání informací o aflatoxinech se vyplatí začít kontrolou šarže, pokud máte doma některý z nedávno oznámených výrobků. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) 2. září 2026 upozornila na dětskou kaši Nature’s Promise BIO rýžová kaše s jahodami a malinami, šarže LOT 50426, s minimální trvanlivostí do 31. 7. 2027. Laboratoř v odebraném vzorku zjistila aflatoxin B1 v množství 0,69 µg/kg; uvedený limit pro tento výrobek byl 0,1 µg/kg. Inspekce nařídila stažení z prodejní sítě.

Druhé zářijové upozornění se týkalo výrobku Lupilu Bio ovocná přesnídávka jablko–broskev–mango, 100 g, s datem minimální trvanlivosti 10. 6. 2027 a šarží 15 L161 D. SZPI 11. září zveřejnila informaci o stažení této konkrétní šarže kvůli zvýšeným hodnotám aflatoxinů. Pokud některý výrobek máte, porovnejte celý název, gramáž, šarži i datum na obalu a řiďte se pokyny prodejce. Upozornění se nevztahuje automaticky na všechny kaše, přesnídávky ani výrobky daných značek. Podrobnosti jsou v oznámení SZPI o rýžové kaši a ovocné přesnídávce Lupilu.

Co je aflatoxin

Aflatoxiny jsou mykotoxiny, tedy látky, které vytvářejí některé plísně rodu Aspergillus, zejména druhy A. flavus a A. parasiticus. Plísně mohou napadat plodiny před sklizní i při následném sušení a skladování. Teplé a vlhké podmínky jejich růstu nahrávají, a proto se aflatoxiny mohou dostat do surovin i do potravin, aniž by spotřebitel znal podmínky, v nichž byly vypěstovány nebo uchovávány.

Nejznámější je aflatoxin B1. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ho označuje za nejčastější aflatoxin v potravinách a za látku s genotoxickými a karcinogenními účinky. „Genotoxický“ znamená, že může poškozovat genetickou informaci buněk. Dlouhodobému příjmu se proto snaží potravinové předpisy předcházet a expozici je vhodné držet co nejníže. Základní informace a hodnocení EFSA shrnuje stránka Aflatoxiny v potravinách.

Kde se může objevit

Rizikové nejsou všechny potraviny stejně. Aflatoxiny se mohou vyskytovat zejména v arašídech a dalších skořápkových plodech, například v pistáciích či mandlích, v kukuřici, rýži a některých dalších obilovinách, v sušených fících a jiném sušeném ovoci, v koření, olejnatých semenech a některých rostlinných surovinách. Přítomnost se může lišit mezi plodinami i mezi jednotlivými šaržemi. EFSA uvádí také kakao a surové rostlinné oleje.

Do potravinového řetězce se aflatoxiny mohou dostat i nepřímo. Pokud zvíře přijímá kontaminované krmivo, může se v jeho mléce objevit metabolit aflatoxin M1. Proto se kontrola netýká pouze ořechů a obilovin, ale podle pravidel i krmiv a některých živočišných produktů. Přehled původu a možných výskytů zveřejňuje také Světová zdravotnická organizace (WHO).

Popisek: Arašídy, pistácie, sušené fíky, rýže a kukuřice patří mezi potraviny, které je vhodné chránit před vlhkem a správně skladovat.

Jaké je zdravotní riziko

Velká dávka aflatoxinů může vyvolat akutní otravu, takzvanou aflatoxikózu, která může vážně poškodit játra. V evropském prostředí je pro běžného spotřebitele důležitější dlouhodobá expozice menším množstvím prostřednictvím potravin. Aflatoxin B1 je spojován s rakovinou jater; riziko souvisí s opakovaným příjmem a celkovou dávkou, nikoli s jednoduchým pravidlem, že jedno podezřelé sousto automaticky znamená onemocnění. Pokud někdo snědl konkrétní stažený výrobek a má zdravotní potíže, měl by se poradit s lékařem; článek nemůže posoudit individuální expozici.

V Evropské unii jsou pro různé druhy potravin stanoveny maximální limity a úřední kontroly sledují, zda je výrobky splňují. Limity se liší podle potraviny a jejího určení, proto nelze číslo platné pro dětskou kaši použít na ořechy nebo sušené ovoce. Právní přehled je v nařízení Komise (EU) 2023/915 v aktuálním konsolidovaném znění. Kontroly a limity snižují pravděpodobnost, že se nevyhovující šarže dostane ke spotřebitelům; neznamenají však, že má smysl ignorovat konkrétní varování.

Na co si dát pozor doma

• Kontrolujte přesné údaje na obalu. Upozornění se obvykle vztahuje na konkrétní výrobek a šarži. Porovnejte název, velikost balení, číslo šarže a datum minimální trvanlivosti; podobný název sám o sobě nestačí.
• Všímejte si plísně, změny barvy a seschnutí. WHO doporučuje kontrolovat zejména celá zrna, ořechy a sušené fíky a potraviny, které jsou plesnivé, zbarvené nebo seschlé, vyřadit. Zároveň platí, že plísně a mykotoxiny mohou proniknout hlouběji než jen na povrch. Čistý vzhled proto není laboratorní zárukou, že aflatoxiny chybí.
• Podezřelou potravinu neochutnávejte ani „nezachraňujte“ vařením. WHO upozorňuje, že většina mykotoxinů je chemicky stabilní a může přežít zpracování. Běžné opékání či vaření proto nelze považovat za spolehlivou domácí metodu, která zaručí odstranění aflatoxinů.
• Skladujte suroviny v suchu a chladu. Suché místo, dobře uzavřená nádoba, ochrana před hmyzem a rozumně rychlá spotřeba omezují podmínky příznivé pro růst plísní. Nekupujte zásoby, které nestihnete použít, a dodržujte pokyny výrobce po otevření.
• Nevylučujte automaticky celé skupiny potravin. Arašídy, pistácie ani obiloviny nejsou samy o sobě nebezpečné. Rozhodující jsou kvalita, skladování a úřední kontrola konkrétních výrobků a šarží.

Co si zapamatovat

Aflatoxin je toxin tvořený některými plísněmi; největší pozornost se věnuje aflatoxinu B1 a jeho možnému vlivu na játra při dlouhodobém příjmu. V běžné domácnosti pomáhá správné skladování a vyřazení plesnivých či změněných potravin, ale samotný pohled nedokáže přítomnost toxinu spolehlivě potvrdit ani vyloučit. Pokud se objeví oficiální upozornění, rozhodující jsou přesné údaje o šarži. V českém kontextu proto u zářijových upozornění zkontrolujte konkrétní dětskou kaši Nature’s Promise nebo přesnídávku Lupilu, nikoli všechny výrobky těchto značek.